Stříbro je stále nejlepší materiál proti bakteriím
Ladislav Torčík 03. 04. 2022 Proč nanosilver?
Stříbro stále dává naději v krizi s antibiotiky. Jeho bakteriální resistence může být vyvrácena.
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci objevili unikátní mechanismus, který umožňuje bakteriím bránit se proti nanočásticím stříbra, které se v antibakteriální terapii běžně používají. Tento mechanismus nevyžaduje, aby se bakterie podrobily genetickým změnám a výrazně se liší od mechanismů antibiotické rezistence. Vědci také nalezli způsob potlačování bakteriální rezistence na nano stříbro, který by mohl být rozhodující pro řešení globální krize antibiotik. Revoluční objev byl zveřejněn v lednu na titulní stránce časopisu Nature Nanotechnology, pravděpodobně nejprestižnějšího časopisu v oblasti nanotechnologií na světě. Toto je také první příspěvek publikovaný v tomto časopise, který byl napsán výhradně českými autory.
Dlouhodobé nadužívání antibiotik během druhé poloviny minulého století způsobilo zvyšující se hladiny bakteriální rezistence na antibiotika. Proto v posledních letech mnoho chemiků, mikrobiologů a lékařů studovala antibakteriální účinky nanočástic stříbra, které se postupně začlenily do desítek komerčních produktů, stejně jako úspěšné možnosti lokální antibiotické terapie a prevence vývoje bakteriálních infekcí. V roce 2006 vědci z Univerzity Palackého v Olomouci podrobně popsali účinnost nanočástic stříbra proti širokému spektru bakterií včetně vysoce rezistentních kmenů. "Je známo, že nanočástice stříbra ztrácejí svou antimikrobiální aktivitu, pokud se shromáždí a vytvoří větší částice známé jako agregáty. Zjistili jsme, že flagelární bakterie mohou tuto Achillovu patu využívat: po opakované expozici nanosilveru začnou produkovat proteinový flagellin jejich proteiny nejprve redukují odpudivé síly mezi nanočásticemi a pak působí jako lepidlo, což způsobuje, že se nanočástice vzájemně drží a ztrácejí antibakteriální vlastnosti," uvedl první autor práce Aleš Panáček, který ji identifikoval jako unikátní mechanismus odporu.
Na rozdíl od antibiotické rezistence však vědci objevili způsob, jak tomuto problému čelit. "Odolnost lze snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu. Vhodné látky se mimo jiné vyskytují v extrakcích z granátového jablka.Pokud se tyto extrakty aplikují společně s nanočásticemi stříbra, bakterie nevyrábějí flagelin, a proto ztrácejí odolnost vůči nanočásticím stříbra, "vysvětlil Libor Kvítek, který byl průkopníkem výzkumu nano stříbra v Olomouci.
Čeští vědci považují objev mechanismu za dobrou zprávu v době rozšířené obavy z globální antibiotické krize. "Každý rok zemřou stovky tisíc lidí, protože antibiotika ztrácejí svou účinnost proti bakteriím, u nichž se v důsledku genetických změn vyvinula antibiotická rezistence. Překvapivý mechanismus rezistence, který bakterie vznikají po opakovaném vystavení nanočásticím stříbra, jednoduše dokazuje, že nejstarší a nejvíce rozsáhlé organismy na naší planetě stále trvale získávají nové zbraně v jejich pokračujícím boji s vědci. Je však důležité, aby tento mechanismus neměl genetický základ a můžeme najít způsoby, jak tyto zbraně čelit," řekl Milan Kolář, vedoucí Katedry mikrobiologie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí odborník v oblasti studia a léčby bakteriálních infekcí.
Vědci z Olomouce zaznamenali v posledních letech řadu dalších důležitých výsledků, mimo jiné popisovali vysokou aktivitu nanočástic stříbra proti kvasinkám a možnost obnovit aktivitu antibiotik proti multirezistentním bakteriím při současném použití nano stříbra ve velmi nízkých koncentracích, jsou netoxické pro savčí buňky.
Také ze spolupráce mezi firmou NanoTrade a Univerzitou Palackého vznikla řada komerčních produktů pod značkou nanosilver(R), které již řadu let řeší problematiku likvidace bakterií, pachů nebo hojení ran.
Source: pharmiweb.com